Rozvodovosti přibývá a podle posledních statistik více než padesát procent manželství končí s razítkem rozvedeno. Nabízí se tedy otázka, jak je na tom zbylých padesát procent manželství. Jsou šťastná? Vychovávají manželé děti ve vzájemné harmonii? Některé páry určitě a chvála jim. Některé ale tiše trpí a zůstávají kvůli dětem. O tom je mé zamyšlení v dnešním článku.

Manželství a krize

Dříve nebo později dojde ve svazku dvou lidí ke krizi. Dalo by se říci, že je krize v manželství přirozený jev, kterému se nedá úplně vyhnout. Z podstaty věci nás totiž partnerské vztahy učí na sebe pohlédnout jako do zrcadla. Uvidět svoje zranění a bolístky, které jsme si cestou životem posbírali. A to vše proto, abychom je mohli zpracovat a odhodit.

Když však k manželské krizi dojde, většina lidí ji vůbec nepochopí a nechá se zcela pohltit emocemi. Partner ve vás tyto emoce vyvolal, ale vždycky byly vaše, měli jste je v sobě už dlouho před tím, a vždy bude záležet jen na vás, zda je budete prožívat, případně jak dlouho. Namísto tohoto uvědomění ale možná máte pocit, že partner je ten, který za všechno může a že jen díky němu svou bolest prožíváte. Manželská krize v sobě nese potenciál skutečně pohlédnout do zrcadla, hluboko do naší duše. Když se nám ale pohled nelíbí (a bolí), raději zrcadlo rozbijeme – tedy se rozvedeme nebo vztah ukončíme.

Pak jsou tady manželské páry, kterým se pohled do manželského zrcadla nelíbí, rozhodli se ale zůstat. Zůstat kvůli dětem. Zastávají pohled „nejsem šťastná/ý, ale nemohu rozbít rodinu“. „Dělám to přeci kvůli dětem, to nedokážeš pochopit“, sdělují svým blízkým. A skutečně jsou schopní z velké lásky ke svým dětem stát. Stojí a bolestně pohlížejí dvacet třicet let do zrcadla a vidí, co všechno se jim nelíbí. Nezřídka, aby unesli tuhle tíhu, si najdou nějaký únik či rozptýlení, které jim pomůže zapomenout. Utíkají se emočně nasytit k milenkám a milencům, nalézají smysl života ve své práci či s kamarády na golfovém hřišti. Hledají naplnění mimo své partnerství a upínají se někdy až příliš na své děti.

Skutečně své děti chráníte?

Žádný rodič nechce své dítě vědomě zraňovat a ublížit mu. Bohužel je ve společnosti obecné přesvědčení o tom, že děti potřebují chránit před zraňující pravdou. Ještě více zraňující a matoucí je pro ně ale lež jako věž. Lež o tom, že tatínek s maminkou jsou šťastní a mají se rádi. Lež o tom, že je všechno v pořádku a táta s mámou se nehádají. Děti totiž lež a neupřímnost VŽDYCKY vycítí. O to zmatenější pak jsou, když uvnitř sebe cítí disharmonii, ale na obalu vidí rodičovský úsměv.
I když pro děti může být pravda bolestivá, jsou schopné ji podstatně lépe zvládnout a ustát. Když jim dáte čas, láskyplně je podpoříte, adaptují se na ni. Upřímnost a pravda jim rozhodně nebude klást rozpor mezi tím, co cítí a jak se věci jeví. To je pro ně největší dar do jejich budoucího života. Největším úkolem pro rodiče je ustát toto adaptační období dítěte. Být pro dítě stabilním, pravdivým, opěrným bodem. Pak i ony se velmi rychle stabilizují.

Manželství kvůli dětem – Kdy ANO?

Jestliže jste se v rámci manželské krize rozhodli zůstat kvůli dětem, rozhodně je to v pořádku. Důležité je ale pořád jít a být u toho pravdiví k sobě i dětem! Děti jsou pro vás rozhodně skvělou motivací, jak změnit sebe, jak pohnout se svými vnitřními bubáky, a změnit tak pohled do zrcadla. Bez dětí byste ten boj možná dávno vzdali a ze vztahu odešli. Kvůli nim ale vaše konfrontace se svými stíny stojí za to. I když momentálně nevíte, jak to změnit, právě láska k vašim dětem vám dá ten správný motor, abyste hledali cesty. Využijte proto manželské krize, abyste se ve svém životě posunuli o kus dál. Pak bude takové rozhodnutí vycházet z lásky, neboť prospěje všem – vám osobně, vašemu vztahu i dětem.

Manželství kvůli dětem – Kdy rozhodně NE!

Nejste v manželství šťastní, zůstáváte kvůli dětem a stojíte nehybně před zrcadlem? Rozhodli jste se v manželství nějak to doklepat, abyste dětem zajistili celou rodinu? Zůstáváte v klamu své mysli, že to změnit nejde? Pak se nacházíte v roli oběti, která se jen schovává za pojem „štěstí pro děti“. K udržení této iluze je potřeba lži a přetvářky. Nic se doma nemění, jen ve vás bublá nespokojenost, se kterou se učíte žít. Jak jsem ale zmínila výše, pro děti je tento stav daleko větší rozpor a hazard s jejich osobností i zdravím. Neprospívá to jim, vám ani manželství. Má to samozřejmě i svoji „výhodu“ – je to pohodlné. Za takovou pohodlnost však platíte vysokou daň pocitem osobního nenaplnění a zmaru, který se vaše děti mohou naučit a vnést jej do svých životů.

Ať tak či tak…Pracovat se svým zrcadlem se vyplatí vždy! Pokud ve vás vaše vztahy vzbuzují nepříjemné až destruktivní emoce, vždy je důležité se podívat proč. Když totiž poselství vztahového zrcadlení uchopíte, buď manželství zachráníte a budete žít radostněji, nebo se rozhodnete ze vztahu odejít. Pak toto rozhodnutí bude podstatně vědomější a lépe jej vy i vaše děti ustojíte. Přeji hodně síly!

Pokud potřebujete v manželské krizi pomoci, obraťte se na nás, zde je tým našich odborníků: ODBORNÍCI